KREVNÍ SOUSTAVA


 Všechny buňky, tkáně a orgány živočišného těla potřebují ke své činnosti a životu neustále kyslík a živiny a současně neustálé odvádění zplodin látkové přeměny. Tyto úkoly plní krev, která stále proudí v uzavřené soustavě trubic, tj. v krevním oběhu.

KREV
- plní tyto funkce: přináší živiny a kyslík buňkám, odvádí zplodiny látkové přeměny, přináší hormony jednotlivým orgánům, řídí a udržuje tělesnou teplotu ( 37,5 - 38,5°C), chrání před nemocemi ( bílé krvinky), reguluje množství vody a soli v těle
- množství krve - 7,5 - 10,5% hmotnosti koně, tj. asi 48 l
- je neprůhledná, červená tekutina

KREVNÍ PLAZMA
- je tekutá část krve, jantarové barvy a obsahuje 90% vody a 10% sušiny ( 9% je organických sloučenin a asi 1% anorganických látek)

ERYTROCYTY
- buňky okrouhlého tvaru, u savců nemají jádro, ale u ptáků ano
- obsahují červené krevní barvivo hemoglobin ( bílkovinná látka, obsahující železo)
- neustále se tvoří v červené kostní dřeni, má-li organismus dostatek vitamínů skupiny B a minerálních látek ( Mn, Cu), ale hlavně železa
- v 1 mm krychlovém je jich asi 7 000 000, množství ovlivňuje věk, pohlaví, výživa a zdravotní stav
- životnost červených krvinek je několik týdnů, nejvíce však 120 dní, odumřelé krvinky se vstřebávají ve slezině

LEUKOCYTY
- buňky s jádrem, nemají stálý tvar, neobsahují hemoglobin, jejich barva je žlutozelená, samostatně se pohybují, mají schopnost prostupovat stěnou krevních vlásečnic a pronikat do mezibuněčných prostor a na povrch sliznice
- mají schopnost pohlcovat ( fagocytovat) mikroorganismy, choroboplodné zárodky a zbytky odumřelých tkání
- v 1 mm krychlovém je přibližně 7000 bílých krvinek, počet se mění podle zdravotního stavu a na 1 krvinku připadá asi 700 - 1000 erytrocytů

TROMBOCYTY
- drobná krevní tělíska, nepravidelného tvaru, jsou křehké a u savců nemají jádro, žijí 3 - 5 dnů a podílí se na srážlivosti krve
- uvolňují enzym trombokináza, jehož působením vzniká nerozpustný fibrin a krev vytváří sraženinu
- v 1 mm krychlovém je jich zhruba 300 000

KREVNÍ PRACH (HEMOKONIE)
- tvoří se z uhynulých rozpadlých červených krvinek


KREVNÍ OBĚH


VLÁSEČNICE (KAPILÁRY)
- nejtenčí cévy, které tvoří husté sítě, jejich stěnami dochází k přenosu živin do tkání a přechodu produktů výměny látkové z tkání do krve

ŽÍLY (VÉNY)
- cévy, které vedou krev do srdce, jsou uloženy při povrchu těla a jsou vidět pod kůží

TEPNY (ARTÉRIE)
- cévy, které vedou krev od srdce, v těle jsou uloženy hlouběji

SRDCE (COR)
- dutý svalový orgán
- rozlišujeme na něm čtyři povrchové vrstvy:
a) osrdečník ( perikard)- vazivový obal, ve kterém je srdce uloženo v dutině hrudní mezi plicními laloky, prostor mezi srdcem a osrdečníkem vyplňuje osrdečníkový mok, který zmírňuje tření při pohybech srdce
b) vnější vrstva ( epikard)- blána, vlastní vnější vrstva srdce
c) vlastní srdeční sval ( myokard)
d) vnitřní sval ( endokard)
- dutina srdce je rozdělena na pravou a levou předsíň a na pravou a levou komoru, mezi levou komorou a předsíní je otvor s dvoucípou chlopní a mezi pravou komorou a předsíní je otvor s trojcípou chlopní
- s cévní soustavou je srdce spojeno: pěti až osmi plicními žílami, přední a zadní dutou žílou, srdečnicí ( aortou), plicní tepnou ( plícnicí)

MALÝ KREVNÍ OBĚH (PLICNÍ)
- začíná v pravé srdeční komoře, z které plicní tepna odvádí odkysličenou krev do plic, kde se větví na hustou síť vlásečnic kolem plicních sklípků, zde dojde k okysličení a krev se z vlásečnicové sítě sbírá do plicních žil, které ji vedou do levé předsíně

VELKÝ KREVNÍ OBĚH (TĚLNÍ)
- z levé předsíně vede okysličená krev do levé komory a odtud aortou do celého těla, kde odevzdá živiny a kyslík do tkání a buněk, do krve se vrací produkty látkové přeměny a oxid uhličitý, tato odkysličená krev se vrací z jednotlivých orgánů přední a zadní dutou žílou do pravé předsíně

VRÁTNIČNÍ KREVNÍ OBĚH (JATERNÍ)
- představuje ho vrátniční žíla, která odvádí krev bohatou na živiny ze žaludku, střev, slinivky břišní a sleziny do jater, zde se živiny zpracují a krev je odtud odvádí jaterními žilami do zadní duté žíly a tou do pravé předsíně

SLEZINA (LIEN)
- nachází se v levé polovině dutiny břišní, je plochá, oproti jiným druhům zvířat má trojúhelníkovitý tvar a fialovou barvu ( např. u skotu je šedá, u ostatních zvířat hnědočervená a má podlouhlý tvar)
- na povrchu je pouzdro, ze kterého prostupují do vnitřní tkáně přepážky, které dělí slezinu na větší počet oddílů, uvnitř je dřeň, bohatá na mízní uzlíčky a červené a bílé krvinky
- má tyto funkce: je zásobárnou krve ( hemopoetická funkce), vytváří se zde bílé krvinky a ochranné látky organismu ( protilátky), filtruje krev